Oslovili jsme rodiče našich žáků s dotazem – Proč jste se rozhodli pro Pomněnku? V následujících několika týdnech Vám budeme přinášet jejich odpovědi – jak titulek napovídá, dozvíte se pohnutky, které je vedly ke zvažování a následně i k činům.
Během mé praxe jsem si postupně uvědomovala, že teoretické studium ve třídě nemá efekt, o kterém mluvili na VŠ. Zaznamenala jsem, že hodnocení má na děti mladšího školního věku neblahý vliv a ovlivňuje míru nasazení pro učení (kdo měl s učením problémy, vzdával to, protože ať dělal, co chtěl, známky nevypovídaly o jeho snaze, a kdo neměl potíže, měl jedničky zadarmo a domníval se, že to takto stačí a nepociťoval touhu drát se dál). Proto jsem si pro své dítě přála školu, která by mi dávala větší smysl. Školu, která by respektovala jeho tempo a zvláštnosti a zároveň ho podporovala na jeho osobní cestě. V naší komunitní škole
— se klade důraz na rozvoj osobnosti
— upřednostňujeme prožitek při projektu před drilem a výsledky
— se děti spolupodílejí na tématech zpracovávaných ve školních projektech
— mohou děti realizovat vlastní projekty, i když ostatní jejich zájem nesdílí
— často pobýváme venku, zkoumáme svět v souvislostech přímo v něm
— děti a dospělí mají stejný hlas při vytváření vnitřního řádu školy (jen v záležitostech bezpečnosti ne)
— děti často pracují v týmech (pokud o to mají zájem)
— mají děti možnost v bezpečném prostředí projevit nesouhlas se zaběhnutými principy školy a navrhnout změny
— se zaměřujeme na pozitivní stránku vzdělávání, chybu vnímáme jako zkušenost, ze které se můžeme poučit (ale nemusíme…)
— témata vzdělávání používáme jako prostředek k sebepoznání a k poznávání druhých
Jmenuju se Michaela Tichá, jsem vystudovaná učitelka pro 1. st. ZŠ.