„Slunce je štítem Michaela, temnotu přemáhá kopím světla.“
Po prázdninách prožitých venku je třeba, aby se děti opět vrátily k sobě. Radostné letní dny plné světla a tepla jsou za námi a čekají nás nehostinné dny podzimu. Příroda se s námi ještě loučí nádhernými barvami, ale chladná rána již oznamují blížící se podzim.
Je to období boje světla s temnotou (který svádíme i my denně ve svém nitru).
V michaelském období pěstujeme odvahu, sílu, vůli a odhodlání, abychom mohli s novou odvahou vykročit do listopadového šera a z něho pak do světla adventního a vánočního času.
Prožitím michaelského svátku pomůžeme dětem nalézt vnitřní odhodlání k dobrým činům.
Vedle svátku Michaela nemůžeme opomenout oslavu svátku sv. Václava. On je prvním reprezentantem archanděla Michaela v našich duchovních dějinách.
Ačkoli měl sílu i odvahu, nepoužíval je proti druhým. Chtěl jít duchovní cestou bez boje, pěstoval vnitřní sílu, i když měl v rukou velkou moc. Je představitelem nejzdravějšího plodu matky Země.
Jako první z našich vládců pochopil význam vzdělání a duchovního usilování, rozsvítil v sobě světlo, rozpřáhl své světelné ruce vzhůru – vstříc z nebes rozpřaženým rukám Michaelovým a vytvořil tím navždy pro český národ světelný most do duchovních dimenzí… po boku Michaela vede naše duše do věčného míru a radosti…
Těšíme se!
Za medvědice zabrum-la-la Simča brum brum